24.-26.10.2014 Naše výhra - Lipka na Šumavě
V polovině prázdnin jsem objevila webový portál
a zrovna probíhala letní soutěž.
Měly se posílat pohledy z výletů a dovolených.
Z legrace jsme jich tam taky pár poslaly.
No a co se nestalo?
Když jsme přijely z Beskyd,
koukla jsem na losování a nemohla uvěřit vlastním očím.
Vyhrály jsme víkend na naší milované Šumavě.
Miu měla na 17.9.2014 plánovanou kastraci
a operace naštěstí proběhla hladce.
Jen špatně snáší narkózu.
Po dvou dnech zvracení už pak šlo vše hladce
a Miu si naštěstí na jizvu vůbec nešáhla.
Takže ideální pacient.
V pátek 24.10. jsme se teda vydaly na dalekou cestu,
letos už druhou přes celou republiku.
O půl páté odpooledne, po 12-ti hodinové cestě,
jsme byli na místě.
Miu si majitele i personál oblíbila
a byla pro ně po celou dobu "PRINCEZNA".
V sobotu jsme se vydaly do filmové vesničky Hoštice u Volyně.
Vesnice krásná, jen musím podotknout,
že ve filmu vypadá daleko větší než ve skutečnosti.
Podívali jsme se i na Ranč Šimona Pláničky.
S Kubou jsme vyzkoušeli motorku Vency a myslím,
že nikoho nepřekvapí,
když Miu chtěla do filmové postele na kolečkách.
Na zpátek jsme se stavili na oběd v hospodě
"Pod Javorem",
což je filmová hospoda, kde pracovala Miluna.
Musím pochválit,
že se psem problém nemají.
Bylo nám řečeno,
že dovnitř můžeme i s teletem,
což v případě naší Miu není takový rozdíl.
A co dál s načatým dnem?
Cestou do Lipky je zastávka ve Vimperku.
Tak jsme toho využili.
Prohlídku zámku jsme už sice nestihli,
ale ve věži bylo otevřeno.
"Muzeum Šumavy, knihtisku a skla".
Doopravdy nádherná expozice,
kterou stojí za to vidět.
A nejlepší bylo, že když jsem se chtěla jít vystřídat k Miu před zámek,
tak mi paní řekla, že k nim můžu i s ní.
Já s paní pokladní hodinu probírala krásy Šumavy
a Miunka se prospala.
Protože jsme měli čas 2 hoďky do odjezdu vlaku,
cestou ze zámku jsme se stavili na kafe v restauraci
S Miu opět neměli problém a musím pochválit,
že číšnice donesla Miu misku s vodou
zároveň s nápojovým lístkem pro nás.
A to jí nosíme její vlastní,
jen pro ně to byl automatický servis.
Dvě ulice dál byla cukrárna,
kde měli pejsci vstup zakázán
a ti štěkali uvázáni před ní.
Do penzionu jsme pak přijeli utahaní,
jak se po celodenním výletě patří.
V neděli jsme si po dobré snídani sbalili krosny
a ještě jednou poděkovali za příjemný pobyt.
Měli jsme před sebou dlouhou cestu domů.
Ještě jednou moc děkuji
DOVOLENÉ SE PSEM...
DÍKY
